pondělí 30. března 2015 | By: Viscovim

Divočina (2014) | Někdy, když ztratíme botu, je nejlepší zahodit i tu druhou

Divočina žádný světový úspěch a davové šílenství nevyvolala, přesto by se jí měla věnovat pozornost. Přinejmenším kvůli dvěma nominacím na Oscara, ale také kvůli inspirativnímu a silnému příběhu.




















Oficiální název: 
Wild 
Žánr:
Životopisný, drama
Datum premiéry v USA: 
3. 12. 2014
Datum premiéry v ČR
5. 3. 2015
Hodnocení na ČSFD:
73%
Hodnocení na IMDB:
7,2
Režie:
Jean-Marc Vallée (např. Klub poslední naděje...)
Scénář
Nick Hornby (např. Škola života...)
Hrají: 
Reese Witherspoon (např. Walk the line, Monstra vs. Vetřelci...)
Laura Dern (např. Hvězdy nám nepřály, Jurský park...)
Gaby Hoffman (např. Veronica Mars...)
Kevin Rankin (např. Vzpomínky...)
Synopse: 
Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí. Cheryl (Reese Witherspoon), hlavní hrdinka filmu Divočina, se takto cítí už delší dobu. Po smrti matky a krachu manželství, si myslí, že už přišla o všechno. Do života jí navíc vstoupí i drogy a náhodné známosti na jednu noc. A když už má pocit, že nemá co ztratit, udělá nejimpulzivnější rozhodnutí svého života. S nulovou zkušeností s divokou přírodou a s obludně těžkým batohem, poháněná zbylou vůlí, rozhodne se úplně sama zdolat 1770 km dlouhou vysokohorskou trasu pojmenovanou PCT - Pacifik Crest Trail. Což je nejdelší, nejtěžší a nejdivočejší stezka v celé Americe, cesta vedoucí od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Cheryl cítí, že když v této zkoušce dokáže obstát a překoná všechny překážky, bude na konci této cesty stát znovu a pevně na vlastních nohách. To ale zdaleka zatím netuší, co na ní na této pouti čeká. Vyrazí na trasu hodně nepřipravená a mnohokrát se dostane na dno svých sil. Od začátku přemáhá chuť ten bláznivý podnik vzdát. Batoh jí do krve sedře záda, část cesty projde jen s jednou botou, nevyhne se setkání s chřestýši a medvědy, překonává zničující vedra i sněhové závěje. Prožije odhodlání, hněv, beznaděj, vyčerpání, osamělost a na konci své pouti znovuobjeví vlastní sílu, radost, odvahu a krásu.

Obě nominace na Oscara byly v herecké oblasti, konkrétně za kategorie Nejlepší herečka v hlavní a vedlejší roli. Za hlavní roli v Divočině si svého druhého Oscara (prvního má za film Walk the Line) a Laura Dern měla šanci na prvního, za ztvárnní Cheryliny sympatické matky. Přesto na Oscara nominaci již jednou dostala, a to za hlavní roli ve filmu Popínavá růže v roce 1992. Obě herečky si nominaci zasloužily oprávněně, jen bych ještě podotkl, že Divočina by měla získat nominaci ještě přinejmenším za kameru a výpravu.

První scéna v Divočině je někde z poloviny cesty. Po ní se však děj přesune k napůl chronologickému a napůl retrospektivnímu. Vždy po dvaceti minutách (téměř přesně) se děj z cesty vrátí do minulosti. Díky tomu můžeme počínání Cheryl pochopit. Flashback je vždy daný tak, že navazuje na to, o čem zrovna Cheryl přemýšlí.
Nemám flashbacky rád. Nemám rád retrospektivní filmy. Film je potom zmatený a špatně se v něm orientuje. Přesto mi v divočině flashbacky nevadily. Bylo to naopak příjemné osvěžení, minimálně v tom, jak byly poskládány a do děje zakomponovány, že nerušily. 



Parádním prvkem na film byla hlavní píseň. El Condor Pasa od dua Simon and Garfunkel provází diváka po celou dobu filmu a pokaždé se skvěle hodí k momentální situaci. A zbytek hudby funguje stejně skvěle. Třeba písnička, již zpívá malý kluk v jedné scéně s pštrosem může za to, že se jedná o nejemotivnější scénu filmu, která toho prozradí i víc než několik flashbacků a zároveň si myslím, že je to jedna z nejemotivnějších scén vůbec.



Výprava a kamera. Již jsem psal, že by si zasloužil film nominaci na Oscara ještě za tyto dvě kategorie. Záběrů na krajinu podél Pacifik Crest Trail sice není moc (přece jenom - není to dokument), když se nějaký naskytne, scenérie je povětšinou úchvatná.



Co bych vytkl? Konec filmu. Film nijak nevyvrcholil, Cheryl prostě došla k cíli, z monologu jsme se poté dozvěděli co se dělo dál a... to bylo vše. Konec. Děj nijak negradoval. Alespoň tedy, že konec nezůstal otevřený. 
Jinak je Divočina ale velice dobrým filmem, ve kterém nechybí emoce, romantika, drama ani humor (třeba scéna s Hobo chips je skvělá). 
Cheryl se na cestu, kterou absolvovala vůbec nepřipravila. V den obchodu zjistila, že neuzvedne batoh, nevěděla co se jí bude hodit a co ne, nevyzkoušela jestli jí funguje vařič a nikdy nestavěla stan. To se postaralo o několik úsměvných momentů v průběhu filmu.



Divočina ve vás určitě něco zanechá. Možná si budete pamatovat jen El Condor Pasa, možná o ní budete přemýšlet ještě měsíc po tom, co jste to dokoukali. K zamyšlení je ale Wild určitě. K tomu nepostrádá skvělé herecké výkony a krásnou okolní krajinu. Flashbacky jsou do filmu nenásilně vloženy, tudíž není potřeba se bát, že se ve filmu bude divák ztrácet nebo mu budou vadit. Tohle vše plus navíc několik vtipných scén kompenzuje ne moc povedený konec.Divočina je úžasným filmem, který si 85% zaslouží.


Zdroj synopse: ČSFD






4 komentářů:

Kate řekl(a)...

Mě to nějak neláká. :(

Makkakonka řekl(a)...

Film jsem neviděla, ale láká mě. Ať už díky Reese, nominacím, nebo snímkům z filmu. Vypadá to super. Jediné, co mne odrazovalo, byla právě retrospektiva a flashback. Ale z tvé recenze vyplývá, že to není nijak rušivý element. Takže si říkám, proč se na film nepodívat, že? :)

Eliz řekl(a)...

Může to být fajn podívaná :) Asi si o víkendu najdu čas a kouknu se.
Pěkná recenze :)

katka219 řekl(a)...

Já se moc těším, až se na tenhle film jednou podívám!! Dost mě zaujal a mám ráda Reese. Navíc i ta ústřední písnička je skvělá a celkově se mi líbí celý ten námět:) Jsem na něj dost zvědavá!

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.